Zdravý spánek – detox mozku

zdravý spánek

Spánek a pozoruhodný glymfatický systém

Zdravý spánek souvisí s glymfatickým systémem což je spletité řečiště mikroskopických skulin v mozkové tkáni. Nejedná se přitom o pravý lymfatický systém, protože systém štěrbin mají na starost gliové buňky. Odtud název: glymfatický systém. Mikroskopickými prostory proniká mozkomíšní mok z mozkových komor, což jsou vlastně velké dutiny. Díky glymfatickému systému připomíná mozek houbu, která pohlcuje mozkomíšní mok. Prázdným prostorám glymfatického systému odpovídá zhruba jedna pětina celkového objemu mozku.

Glymfatický systém se podílí na likvidaci jedovatých látek z mozku. Systém se aktivuje, když si lehnete ke spánku. Odstraní toxiny a může tak obnovit metabolickou homeostázu v mozku. Usnutím se uvede do provozu malý „uklizeč”, který odklidí všechen nashromážděný nepořádek.

Během celého dne mozek vytváří odpadní látky a glymfatický systém má za úkol tyto látky rozložit a recyklovat. Pokud člověk nedostatečně spí, nastává problém, kdy dochází k selhávání tohoto systému. V mozku se pak hromadí odpadní látky. Jejich hromadění souvisí se vznikem zdravotních problémů jako je Alzheimerova nemoc a jiné kognitivní poruchy, které mají souvislost s věkem.

Spánek neznamená pro mozek klid. Během něj totiž mozek vyvíjí řadu činností. Při spánku se vytvářejí a upevňují paměťové záznamy. Zajímavým zjištěním je skutečnost, že spánek pomáhá organizovat propojení mezi neurony. Jedná se tedy o přímý vliv na neurony. Pokud není spánku dostatek, začne se stav těchto neuronů kazit. Vědci došli ke zjištění, že lidem, kteří špatně spí, se dokonce může zmenšovat mozek. Tato nemilá skutečnost se výrazněji týká osob starších 60 let.

Překvapivé myší testy

Maiken Nedergaardová z newyorského Centra se svým týmem pro translační medicínu při Rochesterské univerzitě aktuálně přišla na to, že mozek během spánku mění své vnitřní uspořádání. Prostor mezi jednotlivými buňkami se zvětší a může začít velký úklid.

Tento významný objev vlastně vznikl náhodou. Vědci si vzali na pomoc myši a do jejich glymfatického systému vstřikovali barvivo, pak pozorovali jeho proudění v mozku. Co se to tam vlastně dělo? Byli zmateni. Barva některými částmi mozku prostupovala velmi rychle, jindy se ale glymfatický systém zdál být ucpaný a barvivo téměř stálo na místě. Brzy ale vědcům došlo, že v mozku myší, které usnuly, případně byly uvedeny do narkózy, barva protékala rychleji. U myší, které nespaly, byl glymfatický systém na místě.

„Udivilo nás, jak nízký byl průtok barviva mozkem myší, které byly při vědomí,“ uvádí Maiken Nedergaardová. „Z toho vyplývá, že vzdálenosti mezi buňkami v mozku se velmi liší v bdělém stavu a ve spánku.

Důkladná měření prokázala, že pokud myši nespí, zaujímá glymfatický systém pouhých 14 % z celkového objemu mozku. Při tomto stavu se průtok mozkomíšního moku vymezuje pouze na povrchové vrstvy mozku. Když myš usne, dojde k roztažení glymfatického systému zhruba o polovinu. Glymfatický systém pak zabírá v mozku 23 % z celkového objemu. Dalším pozoruhodným zjištěním je zvýšení průtoku mozkomíšního moku mozkem o 95 %. Protože se během spánku jedná o velmi intenzivní proplachování mozku mozkomíšním mokem, důsledkem je rychlé vyplavování zplodin látkové výměny, které se v mozku nashromáždily během dne. Mezi tyto „odpadní“ látky patří také tzv. betaamyloid. O něm se dlouho ví, že má lví podíl na vzniku Alzheimerovy choroby.

Neuvěřitelné je, že během spánku tento betaamyloid opouští intenzivně propíraný glymfatický systém dokonce dvakrát rychleji, než když je mozek vzhůru. Mezi důležitý význam spánku také tedy patří jedinečná příležitost, kdy dochází k likvidaci nebezpečných látek z mozku.

myší test

Základem je pravidelnost

Pravidelnost je pro řadu činností nezbytná. Týká se to i zdraví mozku. Pravidelné spánkové návyky jsou totiž nezbytností. To, že během týdne můžete do noci pracovat a o víkendu vše dospat, je jedním z omylů. Důležité je vědět, že nárazový spánek k ochraně neuronů v mozku vůbec nepřispívá.

Pokud jste nevyspalí, mozek nemůže dobře pracovat ani v bdělém stavu. Malé skupinky nervových buněk pak zcela nekontrolovaně padají na krátkou dobu do stavu typického pro spící mozek. Máte pocit, že jste v bdělém stavu, zatímco skupiny neuronů propadají mikrospánkům. Mozek pak nemůže podávat běžný výkon. Z toho vyplývá naše časté chybování v činnostech, které jinak zvládáme bez velkých obtíží.

Jestliže má mít spánek optimální přínos pro zdraví, je zapotřebí se zaměřit na pravidelný spánkový rytmus. Mezi další důležité skutečnosti patří to, ve které denní době spíte. Aby se udrželo optimální zdraví mozku, měl by být zachován normální rytmus v souladu s přírodou, tedy přes den si užívat slunečního svitu a v noci si dopřát tmu.

Stimulace umělým osvětlením není dobré řešení

Stále častějším nešvarem je to, že se spousta osob nechává i po západu slunce výrazně ovlivňovat světlem a svůj čas tráví u počítače nebo televize. U těchto lidí je pak světelná stimulace přehozená: běžný den tráví dlouho v interiéru, kam často nesvítí přirozený sluneční svit, a pak prožívají dlouhé večerní hodiny před obrazovkou.

Umělé osvětlení má na lidskou tělesnou schránku negativní vliv. Dokáže totiž ovlivňovat hladiny hormonů v těle tak, že nakonec může dojít ke vzniku problémů se spánkem. Jelikož vše spolu navzájem souvisí, mohou problémy se spaním vést ke kognitivním poruchám. Nevhodné spánkové zvyky se často dávají do souvislosti s řadou jiných zdravotních potíží, jako jsou chronické nemoci nebo obezita. Pokud toužíte po dobrém zdraví, je základním předpokladem dostatek světla. Je tedy zapotřebí upravit vystavení se světlu. Jen tak totiž můžete změnit spánkový režim.

Zaměřte se tedy na to, v jakých denních dobách se vystavujete světlu. Pokud s ním budete v souladu, dokážete lépe synchronizovat vlastní vnitřní hodiny a zlepšit tak spánkový rytmus. Je důležité upravit expozici světlu, význam má také čas spánku a probouzení se ve správnou dobu.

Důležité je myslet na to, že spánek je důležitý pro regeneraci těla, při které se také tvoří svalová hmota a dochází ke spalování tuků. Jedná se o další důvod, proč si dopřát dostatečně dlouhý spánek. Důležitým faktem tedy je: Pokud chcete být štíhlí a fit a mít dostatečně zdravý mozek, dopřejte si důkladný spánek! Obzvláště to platí, pokud se velmi snažíte dostat do formy pravidelným cvičením a zdravou stravou. Jestliže málo spíte, nemusí vaše snaha dojít k pozitivnímu výsledku. Ačkoliv to tak možná nevypadá, spánek ale patří k nejvhodnějším způsobům, jak mentálně a fyzicky zrychlit proces, který vám dopřeje skvělé výsledky.

Hericium pomůže se spánkem

Pokud máte problémy se spánkem, k jeho kvalitě může přispět užívání Hericia, ideálně v kombinaci  se spórovým práškem z Duanwood Red Reishi a betgalukanem. Hericium neboli Lví hříva umí zmenšit beta-amyloidové plaky v mozku. V návaznosti na naše znalosti o fungování glymfatického systému se jedná o pozoruhodnou „náhodu“. Dopřejte si krásný a zdravý spánek.

serial-reishi-button

Diskuze je uzavřena.