Cholesterol pro lidský život
Cholesterol má pro lidský organismus obrovský význam. Jedná se o stavební kámen steroidních hormonů (např. estrogenu a testosteronu), vitaminu D i žlučových kyselin. Stará se o regulaci fluidity buněčných membrán, napomáhá vnitrobuněčnému transportu a buněčné signalizaci. Je hlavní složkou myelinových pochev nervové soustavy. Na hladinu cholesterolu má vliv i strava, ale většinou je syntetizován v těle. Cholesterol je stejný, ale přenáší se různými komplexy bílkovin a tuků (lipoproteiny), ty se liší hustotou. Existuje vysokodenzitní lipoprotein (HDL) – lidově nazývaný „hodný” a nízkodenzitní lipoprotein (LDL) – bývá označován jako „špatný“ cholesterol. Jedná se o dva zástupce z množství druhů lipoproteinů, které se starají o přepravu cholesterolu po celém těle.
Cholesterol – základní rozdíl mezi LDL a HDL
Velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL) se uvolňuje v játrech, odkud různým buňkám v těle přináší tuky a cholesterol. Když částice VLDL předávají tukový podíl cílovým buňkám, vzrůstá v nich poměr bílkovin k tukům – tedy také jejich hustota. Nárůst hustoty vede k jejich přeměně na LDL. VLDL začíná jako boxer těžké váhy – zhubne pár kilo, aby mohl boxovat v nižší váhové kategorii. Ačkoliv jde o stejný lipoprotein, VLDL přichází o hmotu, aby se proměnil v LDL. Játra vytvářejí receptory LDL – ty se váží k částicím LDL a jejich složky využijí pro vytváření žlučových kyselin, případně je dodají do jiných nízkodenzitních lipoproteinů. Částice HDL v těle pohlcují cholesterol a přenášejí ho do vaječníků, varlat, nadledvinek a jater. HDL bývá označován za „hodný“ cholesterol, protože jeho úkolem je odstraňovat z krevního oběhu přebytečný cholesterol včetně plaku. Ten totiž přispívá k ateroskleróze a kornatění stěn tepen, což bývá důvodem k srdeční příhodě a mrtvici. Základní rozdíl je tedy v tom, že LDL plak ukládá a HDL naopak nepořádek uklízí.
Vysoký cholesterol
Vysoká hladina cholesterolu v krvi může být důvodem pro zrychlené rozvíjení kardiovaskulárního onemocnění (KVO). Velká většina tohoto cholesterolu se většinou nachází v částicích LDL se sklony hromadit se na tepenných stěnách. Předpokládá se, že u osob s velkým množstvím LDL a malým množstvím HDL vzniká vyšší riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění. Je vytvářen plak a chybí dostatečné množství HDL na nápravu. Je to jako byste měli dům plný malých dětí, o které by se starala jedna osoba. Přibývající nepořádek by se těžko uklízel. U některých osob může stabilizovat hladinu cholesterolu snížení příjmu tuku z potravy. Velmi často ale nestačí změna stravování, protože tělo přísně řídí hladinu cholesterolu. Co nedodá strava, vyrobí se uvnitř těla. Pokud je hladina cholesterolu příliš vysoká a změna stravy nemá na ni tudíž nemá markantní vliv, je i řešením předepsání léků, které se postarají o zpomalení nebo zastavení produkce cholesterolu v těle.
Působení medicinálních hub na cholesterol
Je známé, že některé druhy hub dokáží snižovat hladinu cholesterolu. Slovinský Národní chemický institut [1] uvádí, že hlíva ústřičná obsahuje chemickou látku lovastatin, přírodní statin. Cholesterol se syntetizuje v játrech dlouhou řadou kroků, které zprostředkovávají enzymy. Na počátku procesu statiny jako lovastatin inhibují jeden z enzymů, a tím zabrání tvorbě cholesterolu. O houbách shiitake je známé, že obsahují eritadenin – podle studie uveřejněné v Journal of Nutrition [2] se také podílí na snížení cholesterolu.
Beta–glukany navyšují viskozitu žluči
Mezi potenciální přínosy hub patří vysoký obsah beta-glukanů, což je ve vodě rozpustná vláknina. Žlučové kyseliny se skládají z derivátů cholesterolu a vědci z Výzkumného centra jater Marion Bessin [3] zjistili, že 95 % žluči vyloučené játry, je znovu vstřebáno ve střevě. Beta-glukany snižují reabsorpci derivátů cholesterolu a zvyšují viskozitu žluči uvnitř střev. Ze studie publikované v Journal of Clinical Lipidology [4] vyplývá, že doplňky s beta-glukany mohou nejen zvyšovat efektivitu léčby s použitím statinů, ale také by se mohly postarat o snížení jejich potřebné dávky. Připojením beta-glukanů k léčení statiny vzniká eventualita snížení cholesterolu, kdy je tvoření cholesterolu omezeno a současně je z těla vylučován ve větší měrou. Připomíná to vytažení špuntu z vany bez dopuštění vody. Je známo, že samotné beta-glukany samy – bez statinů – zvyšují HDL a naopak snižují LDL. To může napomoci ke snížení rizika aterosklerózy.
Je třeba podotknout, že snižování cholesterolu není vhodné pro každého. Je důležité si připomenout, že cholesterol je nutný pro tělesné funkce a tělo si ho vytváří s nějakým účelem. Pojídáním hub se dá napomoci snížení hladiny LDL a zvýšení hladiny HDL. Vypadá to, že jejich použití v souvislosti se statiny je přínosné. Je zapotřebí ovšem otázku cholesterolu zkonzultovat s obvodním lékařem a nespoléhat se na houby jako na jedinou léčbu.
HLAVNÍ POJMY:
Ateroskleróza: Kornatění stěn tepen, ke kterému dochází při ukládání cholesterolu a dalších tukových částic. Srdeční příhoda a mrtvice mohou být důsledkem rozvoje aterosklerózy.
Beta glukany: Jedná se o dlouhé řetězce glukózových (cukerných) jednotek, které mají specifickou orientaci vazeb. Betaglukan se liší se molekulární hmotností, délkou a mají rozdílná místa větvení. Lidé nejsou schopni syntetizovat beta-glukany.
Enzym: Bílkovina katalyzující reakce tím, že sníží množství energie potřebné k uskutečnění reakce. Pokud by se měly reakce probíhající v našem těle zopakovat v laboratoři bez použití enzymů, řada z nich by vyžadovala obrovsky vysokou teplotu (energii). Enzymy jsou značně efektivní, protože nevytvářejí odpad a udržují nás naživu.
Eritadenin: Chemická látka, která je izolovaná z hub shiitake. Ví se, že dokáže snižovat cholesterol. Předpokládá se, že tento mechanismus se týká i změny metabolismu membrán jaterních buněk a poměru různých fosfolipidů.
Fluidita membrán: Jedná se o viskozitu nebo tuhost buněčné membrány. Cholesterol se může natlačit do membrány buňky a snížit její fluiditu. Takto cholesterol může pomáhat regulovat, co vstoupí do buňky.
Cholesterol: Steroidní alkohol neboli sterol. V těle se stará o řadu funkcí a je nenahraditelný pro nás život. Nerozpustný ve vodě – proto je ho třeba dopravovat krví lipoproteinovým komplexem.
Lipoprotein: Komplex bílkovin a tuků – používá se pro transport tuků a cholesterolu do určených buněk v organismu. Lipoproteiny mají různou hustotu, podle které mají jména. Všechen cholesterol v lipoproteinech je stejný.
Lovastatin: Statin, který se běžně nachází v hlívě ústřičné. Statiny jako třeba lovastatin blokují syntetickou dráhu cholesterolu tím, že inhibují enzym HMG-CoA reduktáza. Statiny tento enzym obsadí a zabrání kontaktu s ostatními molekulami.
Nízkodenzitní lipoprotein (LDL): Typ lipoproteinu, který má na starost dopravu tuků a cholesterolu k cílovým buňkám. LDL se často říká „špatný“ cholesterol. Důvodem je jeho hromadění na stěnách tepen, což posiluje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Žádoucí je nízká hladina LDL.
Statin: Molekula, která má na starost inhibování enzymu HMG-CoA reduktáza a zastavení biosyntézy cholesterolu v těle. Farmaceutické firmy prodávají statiny jako efektivní léčbu vysokého cholesterolu (hypercholesterolemie).
Steroidní hormon: Steroid fungující jako hormon a napomáhající řízení důležité funkce těla. Některé známé steroidní hormony jsou testosteron, estrogen a kortizol.
Velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL): Typ lipoproteinu, který vyrábějí játra. Stará se o přepravu tuků a cholesterolu k různým buňkám v těle. Hustota VLDL se zvyšuje tím, jak se jeho obsah přesouvá do cílových buněk – této formě se říká LDL.
Vnitrobuněčný transport: Přepravování živin uvnitř buňky. Stejně jako máme v těle orgány, Každá buňka má vlastní soubor organel, tak jako máme v těle orgány. Pro správné fungování vyžadují organely různé molekuly.
Vysokodenzitní lipoprotein (HDL): Komplex, který má na starost transport cholesterolu a tuků. Většinou se mu říká „dobrý“ cholesterol. HDL provádí odstraňování a stabilizaci plaku, který se hromadí v tepnách. Prospěšná je právě jeho účinnost při snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění. Je důležité, aby hladina HDL byla vysoká hladina.
Žlučové kyseliny: Jedná se o deriváty cholesterolu vylučované játry. Díky nim můžeme absorbovat vitamíny a tuky ze stravy. Většinou se žlučové kyseliny znovu vstřebávají v kyčelníku, část z nich je vyloučena stolicí. Jedním ze způsobů, jak se postarat o snížení hladiny cholesterolu, je snížení reabsorpce žlučových kyselin.
Cholesterol – NĚKTERÉ VÝZKUMY A ÚRYVKY
Yoon, K., Lee, J., Alam, N., Cho, H., Shim, M., Kim, H., et al. (2011). Antihyperlipidemický účinek stravou přijímané houby Lentinus edodes na plazmu, výkaly a jaterní tkáň u hypercholesterolemických potkanů. Mycobiology, 39(2), 96-102.
„Podávání hub Shiitake k jídlu posílilo celkové vylučování lipidů a cholesterolu s výkaly. Frakce plasmového lipoproteinu separovaná agarózovou gelovou elektroforézou napovídá, že druh L. edodes velmi snížil plasmový β a pre-β lipoprotein, ale došlo ke zvýšení α-lipoproteinu. Při histologickém zkoumání jaterních buněk konvenčním barvením eosinem, hematoxylinem a olejovou červení se zjistily normální nálezy u hypercholesterolemických potkanů, kteří byli krmeni houbami. Z těchto výsledků lze usuzovat, že houby shiitake by se mohly dát doporučit jako přírodní látka ze stravy pro snížení hladiny cholesterolu.“
Chen, J., & Huang, X. (2009). Účinky stravy obohacené o beta-glukany na koncentraci lipoproteinů v krvi. Journal of Clinical Lipidology, 3(3), 154-158.
„Beta-glukany se starají o zvýšení sekrece žlučových kyselin a zvýšení vylučování cholesterolu – to může vést k vyšší potřebě cholesterolu v játrech, což v důsledku ovlivňuje činnost HMG-CoA reduktázy. Prokázalo se, že subjekty, které dostávaly beta-glukan, měly činnost HMG-CoA reduktázy o 12 % vyšší než u kontrolních subjektů. Zdá se tedy, že by bylo velmi vhodné pro vyšší effektivitu léčby kombinovat beta-glukany s inhibitorem HMG-CoA reduktázy (statiny).
K výhodám kombinace beta-glukanů a statinů je i snížení dávky užívaných statinů. Tím se dají snížit jejich vedlejší účinky. Obdobná kombinace byla navrhována i u berberinu a statinů. Statin nesnižuje TG ani se nezvyšuje HDL-C, u beta-glukanů bylo naopak prokázáno, že zvyšují HDL-C. To může doplňovat hypocholesterolemický účinek statinů. S beta-glukany lze použít také jinou kombinací, a to rostlinné steroly. Bylo prokázáno, že strava ve stylu portfolio diet, která je bohatá na rostlinné steroly, viskózní vlákninu a sójovou bílkovinu, při snižování cholesterolu vykazuje stejné výsledky jako statiny.“
Wolkoff, A., & Cohen, D. (2003). Regulace jaterní fyziologie žlučovými kyselinami: I. Transport žlučových kyselin v hepatocytech. American Journal of Physiology and Gastrointestinal Liver Physiology, 284(2), 175-179.
„Žlučové kyseliny jsou deriváty cholesterolu a slouží jako detergenty ve žluči a tenkém střevě. Zhruba 95 % žlučových kyselin odvedených hepatocyty do žluče se z distálního kyčelníku absorbuje do vrátnicového oběhu.“
GarcÃa-Lafuente, A., Guillamon, E., Lozano, M., D´Arrigo, M., Rostagno, M. A., Villares, A., et al. (2010). Jedlé houby: jejich role při prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Fitoterapia, 81(7), 715-723.
„Konzumace hub má jednoznačný účinek, kterým je snižování cholesterolu (hypocholesterolemický účinek) pomocí různých mechanismů jako pokles hladiny velmi nízkodenzitních lipoproteinů, zdokonalování metabolismu lipidů, inhibování působení HMG-CoA reduktázy a z toho vyplývající předcházení rozvoji aterosklerózy. Pozitivně mohou působit na snižování rizika aterosklerózy také protizánětlivé a antioxidační sloučeniny, které se nacházejí v houbách.“
Akachi, T., Sugiyama, K., & Yamakawa, A. (1995). Hypocholesterolemické působení eritadeninu u potkanů zprostředkovává modifikace metabolismu fosfolipidů v játrech. Journal of Nutrition, 125(8), 2134-2144.
„Hypocholesterolemický účinek eritadeninu – sloučeniny v houbách Lentinus edodes – shiitake, byl zkoumán v souvislosti s jeho působením na metabolismus fosfolipidů v játrech potkanů, kteří byli krmeni potravou s obsahem různého množství cholinchloridu (0, 2 a 8 g/kg ve stravě).”
„Tato pozorování napovídají, že základní hypocholesterolemický účinek eritadeninu se může propojovat s modifikací metabolismu fosfolipidů v játrech pravděpodobněji než s nedostatkem PC v efektu inhibice PE N-methylace.“
Charach, G., Rabinovich, A., Grosskopf, I., Weintraub, M., Shochat, M. & Rabinovich, P. (2011). Souvislost mezi vylučováním žlučových kyselin a aterosklerotickou ischemickou chorobou srdeční. Therapeutic Advances in Gastroenterology, 4(2), 95-101.
„Přebytečný cholesterol se z těla obvykle vylučuje přeměněním na žlučové kyseliny, které jsou vyloučeny stolicí v podobě žlučových solí. Před aterosklerózou chrání právě vylučování velkého množství žluči, oproti tomu snížené vylučování může být příčinou ischemické choroby srdeční (ICHS).“
Theuwissen, E., & Mensink, R. (2008). Ve vodě rozpustná vláknina a kardiovaskulární onemocnění. Physiology & Behavior, 94(2), 285-292.
„Na to, jak je β-glukan rozpustný ve vodě a jaká je jeho molekulární hmotnost, může mít vliv i jeho hypocholesterolemický účinek. Bylo navrženo, že viskozita β-glukanu ve střevním traktu přispívající k jeho rozpustnosti ve vodě a molekulární hmotnosti, je důležitou skutečností jeho účinků na snižování LDL cholesterolu. β-glukan se střední až vysokou molekulární hmotností je velmi dobře rozpustný ve vodě, mohl by snižovat sérovou hladinu LDL cholesterolu mnohem lépe než β-glukan, který má nízkou rozpustnost ve vodě a nízkou molekulární hmotnost. Rozdíl můžeme vysvětlit domněnkou, že vyšší viskozita ve střevě se stará o nižší reabsorpci žlučových kyselin. To pak vede k vyššímu vylučování žlučových kyselin. Vyšší vylučování žlučových kyselin napomáhá syntéze žlučových kyselin z cholesterolu, což posílí vstřebávání LDL cholesterolu v játrech.“
Cholesterol – Zdroje
[1] Gunde-Cimerman, N., & Cimerman, A. (1995). Pleurotus fruiting bodies contain the inhibitor of 3-hydroxy-3-methylglutaryl-coenzyme A reductase–lovastatin. Experimental Mycology, 19(1), 1-6.
[2] Sugiyama, K., Akachi, T., & Yamakawa, A. (1995). Hypocholesterolemic action of eritadenine is mediated by a modification of hepatic phospholipid metabolism in rats.. Journal of Nutrition, 125(8), 2134-2144.
[3] Wolkoff, A., & Cohen, D. (2003). Bile acid regulation of hepatic physiology: I. Hepatocyte transport of bile acids. American Journal of Physiology and Gastrointestinal Liver Physiology, 284(2), 175-179.
[4] Chen, J., & Huang, X. (2009). The effects of diets enriched in beta-glucans on blood lipoprotein concentrations. Journal of Clinical Lipidology, 3(3), 154-158